Panuje na základních školách pohoda?

 Představujeme výběr nejzajímavějších zjištění z dotazníkového šetření Pohoda, které probíhalo na druhých stupních základních škol. Cílem bylo zkoumání postojů žáků a učitelů a celkového klimatu školy. Získaná zjištění dávají dobrou představu např. o tom, jaký mají žáci vztah ke svému učiteli nebo jestli se ve škole cítí bezpečně.
Tyto faktory jsou ve skutečnosti pro naplnění cílů vzdělávání v celé jejich šíři možná důležitější, než schopnost učitele vysvětlit dětem rozdíl mezi plži a mlži. Škola v jednadvacátém století totiž nemá jen předávat informace, které jsou dnes již snadno dostupné kdykoli a kdekoli, ale musí rozvíjet i celou řadu dalších (např. sociálních) dovedností a postojů. A právě pro rozvoj kompetencí jako je schopnost spolupracovat, efektivně komunikovat nebo spravedlivě a morálně jednat je velice důležitá atmosféra, která ve školním prostředí panuje. Pokud se děti cítí ohrožené, nedůvěřují si navzájem a mají pocit, že jsou k nim učitelé nespravedliví, těžko můžeme očekávat, že z nich vyrostou otevření, upřímní a čestní jedinci.

 

Shrnutí poznatků


Poznatek 1.    Většina žáků uvádí, že se učí především proto, aby byli vzdělaní a našli si v budoucnu dobrou práci. Učitelé jsou naopak přesvědčeni, že jsou jejich svěřenci motivováni hlavně známkami a tlakem rodiny.
Poznatek 2.    Pouze třetina učitelů tvrdí, že dokáže učit zajímavě, podle žáků je to ještě méně a polovinu z nich výuka nebaví.
Poznatek 3.    To, zda žáci respektují své učitele, záleží především na tom, jestli se sami cítí být respektováni.
Poznatek 4.    Žáci očekávají, že dobrý učitel bude především spravedlivý, bude mít smysl pro humor, bude své žáky brát vážně a bude je podporovat v tom, co dělají. Poměrně velká část učitelů podle žáků tyto požadavky skutečně splňuje.
Poznatek 5.    Učitelé kladou stejně jako žáci důraz na spravedlivost, oproti nim ale častěji zmiňují potřebu důslednosti a schopnosti „normálně si se žáky povídat“, menší význam naopak přikládají smyslu pro humor a podpoře žáků v tom, co dělají.
Poznatek 6.    Žáci obecně považují za prospěšné, pokud učitel zasahuje do dění ve třídě ve třídě, například pokud zjistí, že je někomu ubližováno.
Poznatek 7.    Negativní vztah k prostředí ve škole může být způsoben i „vězeňským režimem“ – většina žáků vnímá negativně pravidla omezující jejich svobodu během přestávek, zejména ta týkající se pohybu.
Poznatek 8.    Mezi nejčastější místa, kde se žáci necítí bezpečně, patří ředitelna a kabinety, většina žáků ale žádné „nebezpečné“ místo neuvedla.

Souhrnná zpráva ke stažení ve formátu .pdf zde.

Prezentace z tiskové konference ke stažení ve formátu .ppt zde.

Kompletní analytická zpráva ke stažení ve formátu .pdf zde.

 

Kontakt:

Filip KAREL

e-mail: fkarel@scio.cz


 

 




19. 9. 2013