Srovnání výsledků testů žáků 9. tříd základních škol v letech 2005 a 2011

Tato zpráva shrnuje zjištění, ke kterým dospěla společnost Scio poté, co v roce 2011 předložila žákům devátých tříd na několika stovkách škol z celé republiky stejné testy jako v roce 2005. Díky absolutní srovnatelnosti testů můžeme poměrně přesně zjistit, jestli žáci mají lepší, nebo horší znalosti z předmětů, které byly součástí testování. Bylo by ale zavádějící tvrdit, že tyto závěry vyčerpávajícím způsobem vypovídají o tom, jestli jsou žáci vzdělaní více, nebo méně než před 6 lety.
 

Použité testy zkoumaly jen poměrně omezenou sadu znalostí a dovedností. V případě testů z českého jazyka se jednalo o úlohy zaměřené zčásti na mluvnici a gramatiku a zčásti na základní čtenářskou gramotnost a schopnost práce s textem. V matematice pak byly úlohy zaměřeny na základní početní operace s čísly i proměnnými, na práci se zlomky, přepočet jednotek i základy geometrie. Testy tedy rozhodně nepostihují celou šíři cílů (školního) vzdělávání. Mnohem více než před 6 lety dnes platí, že děti by se měly vzdělávat v tom, jak obstát v moderním světě a jak být připraven na budoucnost, o níž nevíme, jaká bude. V budoucím a měnícím se světě žáci určitě budou potřebovat být vybaveni celou řadou základních a obecných dovedností, schopností i postojů, bez kterých se neobejdou – chuť a schopnost stále se učit, týmová spolupráce, zdravé sebevědomí, práce s informacemi, morální hodnoty, včetně ochoty podílet se jako občan na chodu společnosti a řada dalších.

Důležitou funkcí školy je ale i předávání kulturních a společenských návyků a hodnot a rozvíjení osobnosti mladého člověka. Obdobně vzdělávací cíle mimochodem formuluje i český školský zákon (561/2004, §2, odst. 2 ), obecný úvod Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a pracují s nimi i významné zahraniční studie, které předpovídají, jaká podoba vzdělávání bude nejvhodnější pro dynamicky se měnící svět 21. století (viz např. zpráva pro britské ministerstvo školství pojmenovaná Beyond Current Horizons  nebo publikace The Learning Society  poradenské společnosti Cisco). Pozoruhodné je, že velmi podobně formulují požadavky na absolventy škol i čeští podnikatelé, kteří u uchazečů o práci čím dál tím více požadují zejména adaptabilitu a flexibilitu. 

Podobné tendence už dnes sledujeme i v konkrétních zahraničních vzdělávacích systémech. Země jako Nový Zéland, Austrálie či Singapur, tedy státy patřící mezi nejúspěšnější v mezinárodních šetřeních PISA, ve svých cílech vzdělávání zdůrazňují, aby se žáci v životě aktivně podíleli na dění kolem sebe, uměli se dobře informovat, měli důvěru ve své vlastní schopnosti a odpovědně přistupovali ke svému celoživotnímu vzdělávání. Naplňování těchto cílů je navíc jednoznačně nadřazeno předávání tradičních školních vědomostí. K tomu pak nedílně patří, že se při vzdělávání dbá na to, aby žáci znali své kvality, a na rozvíjení vlastností jako houževnatost, zvídavost nebo zodpovědnost. Vzdělávání už tedy zjevně nemůže být chápáno jako pouhé předávání informací, ale také jako vedení k aktivnímu přístupu a formování postojů a hodnot.

Testy, které žáci v uvedených letech absolvovali, ale ověřují jen velmi malou část těchto cílů. Je proto potřeba, abychom si byli vědomi jejich omezené vypovídající hodnoty. Test obecných studijních předpokladů poměrně dobře vypovídá o potenciálu žáků, jeho výsledky ale nejsou příliš závislé na tom, jak kvalitní je výuka ve škole. Předmětové testy se dotýkají některých důležitých kompetencí (např. čtenářské gramotnosti nebo schopnosti abstraktního myšlení), zpravidla o nich ale nevypovídají v celé šíři a už vůbec ne o všech. Závěry této zprávy mohou vyznívat poněkud pesimisticky – žáci se stejným studijním potenciálem se naučí méně, než se naučili před několika lety – ale možná ve skutečnosti tak negativní nejsou. Možná žáci více než před šesti lety umí pracovat v týmu, možná se umí lépe učit, možná umí lépe pracovat s informacemi a lépe argumentovat. Jestli tomu tak ale skutečně je, bohužel zatím nevíme.

Na to, abychom dokázali české školství (a vzdělávání obecně) posuzovat komplexně, bychom museli v první řadě víc chtít. Kupříkladu Česká školní inspekce míru výše zmiňovaných schopností nijak nezkoumá, nezahrnují je čerstvě schválené standardy pro základní vzdělávání a žádnou relevantní informaci nám neslibuje ani připravované plošné testování pátých a devátých tříd nebo státní maturita. A velký zájem o tuto oblast nejeví ani rodiče – představa maminky, která si ve škole stěžuje, že je její Pepík nedostatečně veden k flexibilitě a týmové spolupráci, vypadá spíše nepravděpodobně. Mnohem víc většinu maminek trápí trojka z chemie, přestože se zdá, že ta budoucí životní úspěch ovlivní mnohem méně než uvedená schopnost týmové spolupráce.

Společnost Scio v současnosti pracuje na přípravě materiálů nutných pro systematizaci učení v těchto oblastech a měření obecných kompetencí. Považujeme za žádoucí podnítit v těchto otázkách širší veřejnou diskusi, která by pojmenovala cíle vzdělávání pro 21. století a zlepšila povědomí o tom, jakými cestami k nim můžeme dospět.

 

Celou zprávu najdete ke stažení ve formátu .pdf zde.


 




19. 9. 2013