SCIO

scio_web.span_sr-only.basket

Fakta a mýty o přijímačkách Scio na VŠ

Jak opravdu fungují Národní srovnávací zkoušky (NSZ) od Scio, které slouží jako součást přijímacího řízení na stovce fakult českých i slovenských vysokých škol? Zaměřili jsme se na nejčastější otázky a mýty, které o zkouškách kolují.

Má Scio monopol na přijímačky?

Scio je dnes jedinou komerční firmou v Česku a na Slovensku, která nabízí testování v tomto modelu a rozsahu. Ale většina vysokých škol si testování svých uchazečů zajišťuje sama. V ČR je přibližně 140 fakult veřejných vysokých škol (plus několik desítek soukromých VŠ) a Národní srovnávací zkoušky využívá přes 60 z nich. Navíc jen na části z nich jsou zkoušky povinné, často jsou alternativou k vlastní zkoušce nebo dalším kritériím pro přijetí, třeba olympiádám nebo výbornému prospěchu na střední škole. Vysoké školy se rozhodují k využití zkoušek, protože jim zajistí kvalitnější uchazeče, transparentní způsob jejich přijímání a odpadne jim starost se zajištěním testování.  


💬 Vybraná čísla 2023/24 pro orientační porovnání: Počet přihlášených na státní maturitu je ze statistiky CERMAT - jen prvomaturanti u jarní společné části MZ. Do počtu účastníků Scio i do počtu přihlášených na vysoké školy (statistika MŠMT) jsou zahrnuti pouze uchazeči s českým občanstvím (v obou případech maturanti i starší uchazeči)

Jsou zkoušky moc drahé?

Některé vysoké školy svým uchazečům Národní srovnávací zkoušky hradí formou poukazů, jinak Scio nedostává žádné příspěvky nebo dotace na jejich vývoj a organizaci. V porovnání třeba se státní maturitou a jinými projekty podobného rozsahu Scio připravuje zkoušky efektivně. Poplatek za zkoušku je ale nutný na pokrytí nákladů, zejména na vývoj testů a samozřejmě i zajištění samotného průběhu zkoušek. Rostou i IT náklady - třeba na vývoj vlastní testovací aplikace - a náklady na bezpečnost. 

Ve Scio se na konání zkoušek podílí desítky projektových koordinátorů, odborníků na testování, analytiků a programátorů. Ti však tvoří pouze zlomek celkového počtu lidí nutných k realizaci zkoušek. Na organizaci NSZ se podílí více než 2 tisíce lidí. Jedná se o garanty a oponenty testů, autory testových úloh, operátory zákaznického servisu, korektory, grafiky, překladatele nebo administrátory a koordinátory prezenčních zkoušek. Další náklady pak tvoří pronájem budov pro prezenční zkoušky nebo náklady na tisk, rozvoz a svoz tištěných testů. 

Scio nabízí sociální slevu těm účastníkům, kteří prokážou sociální potřebnost. Získají pak zkoušky zcela zdarma a k tomu příspěvek ve výši 2000 Kč na vybranou přípravu. 

Jde si zajistit výsledek opakovanou účastí?

Opakovaná účast na nejrozšířenějším z testů, Obecných studijních předpokladech (OSP), drtivé většině účastníků nepřináší výrazné zlepšení (ani zhoršení) výsledků. Průměr účastí u termínů zkoušek je 1,9. Většina uchazečů brzy zjišťuje, že výsledek testů je velmi stálý a jejich náročnost ve všech termínech stejná. U těch několika desítek účastníků, kteří zkusili přijít k většině termínů zkoušek, jsme dokonce zaznamenali průměrný pokles percentilu. Není rozhodne nutné jít na všechny termíny zkoušek, abyste dosáhli dobrého výsledku.

Naše znalostní testy (Základy společenských věd, Matematika atd.) jsou průřezové středoškolskou látkou, nejsou v nich žádné chytáky a překvapení nebo otázky specifické pro Scio. Stejně jako u OSP, i když otázky jsou vždy unikátní, jde o normované testy, které jsou ve všech termínech stejně náročné. Zlepšovat své znalosti uchazeči samozřejmě mohou, ale ani v těchto testech jim samotná opakované účast dobrý výsledek nezaručí.  

Vědomí více pokusů zároveň odstraňuje stresový faktor. Nevyřazuje kvalitní uchazeče, kteří v den konání jedné ze zkoušek zrovna neměli „svůj den“. Přijetí či nepřijetí na vysokou školu je velký životní zlom. Že to nezávisí na jednom jediném termínu, je za nás správné řešení, jak faktor stresu eliminovat. 


💬 Použita jsou reálná data výsledků zkoušek v akademickém roce 2023/24: Jen menší část uchazečů se rozhodla přijít opakovaně (5104 dvakrát, 2236 třikrát, 986 čtyřikrát..) a lze předpokládat, že jde o uchazeče, kteří měli důvod předpokládat, že z různých důvodů nedosáhli optimálního výsledku při dřívější účasti.

Jsou zkoušky (ne)vhodné pro můj obor? 

Na základě testů studijních předpokladů přijímají fakulty na různé obory od humanitních, právnických, ekonomických až po technické či přírodovědné obory. Připravujeme i další testy z předmětů vyučovaných na středních školách. Je na každé vysoké škole, jaké předměty zkoušek se rozhodne využít ve svém přijímacím řízení.

Ty fakulty, které se rozhodnou využít test Obecných studijních předpokladů, se nezaměřují na předem naučené znalosti, ale na obecné předpoklady ke studiu. Třeba jak uchazeč umí pracovat se soubory informací, rozumí textům nebo dokáže analyzovat jednoduché grafy. Schopnosti, které jsou univerzální a nutné pro úspěšné studium, ať už bude budoucí zaměření studenta jakékoliv. Takový způsob přijímání je zároveň spravedlivější tím, že není závislý na kvalitě střední školy, kterou uchazeč studoval.

💬 Preference podle převažujícího zaměření fakulty, z vlastních dat Scio o účastnících Národních srovnváacích zkoušek. 

Jsou v testech chyby? 

Všechny testy procházejí dlouhým a náročným vývojem podle zásad educational measurement. Zároveň víme, že na tisíc úloh připadají statisticky zhruba tři chybné, ať děláte, co děláte. Můžete přidávat další kola pretestací, analýz a korektur, ale efektivita dalších takových kroků postupně klesá. A při mnoha tisících použitých úloh, které Scio vyvíjí každý rok Národních srovnávacích zkoušek, se objeví dříve či později několik, jejichž vyhodnocení nebo zadání může být sporné. 

Na rozdíl od tradičních přijímaček, kde jsou často podobné problémy ignorovány, jsme zavedli systém veřejné oponentury, aby transparentnost a objektivnost zkoušek byla nezpochybnitelná: Každý účastník je po zkoušce vyzván, aby jednoduše online podal námitku, pokud si myslí, že některá úloha nebyla vyhodnocena správně. 

O námitkách následně rozhoduje odborná komise a ta může - a méně než u procenta úloh se tak děje - uznat třeba 2 správná řešení nebo úlohu vyřadit z hodnocení úplně. Definitivní výsledky, jako srovnání uchazečů navzájem, se pak počítají až po takovém opatření, nedochází tak k poškození jednotlivých účastníků (test má stále dostatečnou vypovídající schopnost srovnání, i kdybychom třeba náhodně vyřadili 5 úloh). 


💬 2023/24 Scio

Moderní vzdělávání i na váš e-mail

1× do měsíce vám pošleme souhrn těch nejzajímavějších článků o moderním vzdělávání. Buďte napřed!

Přihlášením souhlasíte se zpracováním osobních údajů. Tyto stránky jsou chráněny pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.